ČSSD svrhla vládu

Zatímco Vladimír Špidla přišel před novináře s lehkým úsměvem na rtech, Stanislav Gross měl sklopený zrak a jeho tvář planula rudými fleky rozčilení. Na první pohled to vůbec nevypadalo, že ten první právě utrpěl vážnou porážku a druhý se přiblížil své vysněné funkci premiéra. Co vlastně předcházelo demisi Vladimíra Špidly, a co bude následovat po ní?

Pořádně zařvat

Sobotní hlasování naznačilo, že Vladimír Špidla nemá důvěru ve své straně. 103 ze 169 členů ústředního výkonného výboru mu vyslovilo nedůvěru a jen čtyřicet pak bylo pro pokračování koaliční vlády. Proti bylo padesát a většina se zdržela. Ačkoli nemusel, ministerský předseda se rozhodl rezignovat. V sobotu večer předstoupil před novináře a klidným hlasem prohlásil: „Nepodařilo se mi na ústředním výkonném výboru obhájit svou koncepci koalice 101 hlasů založené na půdorysu KDU-ČSL, Unie svobody a sociální demokracie. Nemáte-li podporu svého politického hnutí, těžko můžete dělat premiéra.“

Těmito slovy se završilo čtrnáctidenní chaotické tápání, do kterého sociální demokraté upadli v šoku nad volbami do Evropského parlamentu, v nichž strana skončila až pátá s necelými devíti procenty hlasů. Postupně si většina ČSSD pojmenovala příčiny neúspěchu jediným jménem: Vladimír Špidla. Muž, všeobecně ve straně uznávaný pro svou pracovitost a slušnost, se stal zároveň i synonymem „zbytečné ústupnosti a mírnosti“ – hlavních viníků současného neúspěchu. „Špidla je pracant a má moji úctu, ale dnes potřebujeme v čele někoho, kdo si umí zjednat pořádek, zařvat na ty, co se Zemanem v čele poškozují stranu, a prodat naši práci. Politika je kombinace reality a populismu a my teď potřebujeme trochu toho populismu,“ říká jeden z reprezentantů tohoto názoru, šéf karlovarské ČSSD Jakub Pánik. „Mám schizofrenní pocit. Špidla je skromný a slušný člověk, ale nemá fluidum pro lidi. Gross zase ještě není hotová osobnost a navíc je hned od počátku ve funkcích, ale změnu asi potřebujeme,“ doplňuje ho předseda hodonínské ČSSD Jan Hanáček.

Stoupenci Miloše Zemana, kteří se rekrutují zejména z Ústeckého kraje, zase kladou Špidlovi za vinu to, že jeho vláda dělá pravicovou politiku. „Příklad pravicových návrhů? To jste mě trochu zaskočil. Podle mě ale celkově ta vláda nepracuje levicově,“ říká například šéf okresní ČSSD Litoměřice Jaroslav Grečl. Klíčové pro Špidlův neúspěch bylo i to, že už za pár měsíců se konají krajské volby a regionální politici se po neúspěšných evropských volbách obávají o svá křesla v krajských zastupitelstvech. „Potřebovali jsme v čele strany okamžitou změnu, protože jinak bychom neměli v krajských volbách šanci,“ říká šéf moravskoslezské ČSSD Petr Vícha. Přesto měl Vladimír Špidla i řadu stoupenců, kteří dnešní neúspěch považují jen za přechodný stav. „Podle mě dělá svou politiku dobře a já si ho vážím,“ říká například šéfka náchodské ČSSD Ivana Tomková. „V evropských volbách neuspělo jedenadvacet z pětadvaceti evropských vlád a nic se nestalo. My jsme ale národ netrpělivých skeptiků, takže tady to dopadlo takhle.“

Nepředbíhat událostem

Řízení strany přebírá po sobotním verdiktu Špidlův dosavadní zástupce Stanislav Gross. Nebude to mít jednoduché. Ačkoli se totiž mnozí sociální demokraté shodnou na touze po změnách ve vedení, už méně spolu souhlasí v představách, kam by se dál měla strana ubírat. Například moravskoslezský lídr Petr Vícha je pro menšinovou vládu bez spolupráce s unionisty. „US je nedůvěryhodný partner,“ říká. „Kdykoli se mohou rozpadnout. Takže my jsme pro menšinovou, sociálně citlivější vládu. Podle nás byla třeba chyba rušit třinácté a čtrnácté platy pro státní zaměstnance, protože tak jsme ztratili voliče.“ Naproti tomu podle středočeského Karla Machovce by dnešní sestava vlády měla pokračovat: „Je to úspěšný kabinet. Je třeba jít dál ve škrtech a šetření, protože Miloš Zeman naučil žít tuto zemi na dluh a my se musíme dostat z této závislosti.“ Na sobotním zasedání strany zase zazněly hlasy žádající vstřícnost ke komunistům a vznik vlády s jejich pomocí. Přišel s tím například poslanec Radko Martínek a ideu podporuje například šéf ČSSD na Vysočině Zdeněk Chlád. Ten už před sobotním hlasováním prohlásil: „Jestli si komunisté podmiňují spolupráci s námi pádem Vladimíra Špidly, měli bychom jim vyjít vstříc. Je mi líto, ale my je potřebujeme.“

Jak bude nakonec vláda Stanislava Grosse vypadat a jaký bude mít program, není možné v tuto chvíli zjistit. „Nemohu předbíhat událostem,“ odmítal v sobotu v podvečer všechny otázky na svůj následující postup budoucí premiér. Neodpověděl ani na to, zda bude chtít nadále spolupracovat s dnešními koaličními partnery. „Chci spolupracovat, ale spolupracovat ještě neznamená v koalici,“ utrušoval Gross v náznacích.

Zdeněk, nový princ

Opravdu černou musela být sobota pro bývalého šéfa ČSSD Miloše Zemana. Jako speciální host přednesl špičkám strany sérii rad dalšího postupu, ale přítomné z nich nezaujala ani jedna. Neprošel tak ani návrh na svolání předčasného sjezdu, ani na vyslovení nedůvěry Grossovi. A nikdo nepodpořil ani Zemanův nápad postavit do čela strany Jana Kavana, Jaroslava Foldynu či Zdeňka Škromacha. Čekat jiný výsledek u tohoto posledního bodu ovšem Zeman ani nemohl. Člověk, který léta tlačil nahoru a vytrvale pasoval na následníky svého trůnu právě lidi, jež dnes označuje za „zrádce“ a nejhorší škodnou, se nedůvěře ve svá kritéria personální politiky nemůže příliš divit.