Pro ty, kdo nechtějí Bushe

Listopadové americké prezidentské volby budou poprvé po více než třiceti letech opět válečné, to jest konané v době probíhající velké operace armády Spojených států. Při rozhodování, komu dát svůj hlas, sehrají u Američanů jistě podstatnou roli nezaměstnanost a prováděné reformy: daní, zdravotnictví nebo školství. Ale otázka, komu svěřit roli vrchního velitele v době války proti teroru a pacifikace Iráku, bude nakonec pro ně asi klíčová. Je to předpoklad, o němž se dá soudit, že vyhovuje demokratickému vyzývateli Johnu Kerrymu. Prezident George W. Bush se už měsíce utápí v aférách, které vytrvale snižují jeho velitelský kredit.

Jenže zde jednoduchost úvahy končí. Zatímco Bush v průzkumech klesá, Kerryho oblíbenost se nemění. Příčinou je fakt, že vyzývatel nenabízí alternativu, jak na Blízkém východě dál. Nejeví se jako vojevůdce – jakkoli rád připomíná svou minulost veterána z Vietnamu. Pět měsíců před kláním lze říct, že volání po změně, jež doprovází snad každé demokratické volby na světě, bude letos v Americe asi tlumené. Kerry se „změnou“ bude jistě ohánět, ale o jeho úspěchu asi rozhodne to, do jaké míry se mu podaří to slovo vůbec naplnit obsahem.

Americký gulag

Po primárkách z počátku roku se Demokraté kolem Kerryho sjednotili, jenže určitá trhlina tu zůstala. Ilustrovaly ji dva projevy, které v Americe zazněly minulou středu a čtvrtek. Jeden…