Legija, symbol státního teroru, se vzdal

Po čtrnácti měsících skrývání se předminulou neděli v Bělehradě vzdal policii muž, při vyslovení jehož jména mnohým lidem na Balkáně dost možná přeběhne mráz po zádech. Milorad Lukovič – zvaný „Legija“, protože v 80. letech získával zkušenosti coby příslušník francouzské Cizinecké legie – stál za Miloševičova režimu v čele tajné ozbrojené jednotky podřízené civilní kontrašpionáži. Říkalo se jí Červené barety a byla určena pro nejšpinavější práce v Bosně, Chorvatsku a Kosovu, jakož i pro terorizování srbské vnitropolitické opozice. Podle Natašy Kandičové, srbské aktivistky mapující válečné zločiny, mají Červené barety na svědomí hromadné vraždy albánských civilistů. Legijovým nejznámějším zločinem však je jeho – asi klíčový – podíl na atentátu reformního srbského premiéra Zorana Djindjiče loni v březnu.

Nová vláda pod vedením Zorana Živkoviče tehdy po Legijovi hned vyhlásila pátrání. Srbská bulvární média vytrvale přetřásala spekulace, že byl viděn v té či oné exotické zemi, či o tom, že Djindjiče vlastně zabili lidé z jeho vlastního okolí, ba možná i samotná CIA. Ale to nechme stranou – na Legiju byla podána žaloba, která se kromě atentátu na Djindjiče týkala ještě dvou likvidačních útoků. Zosnování vraždy Ivana Stamboliče, předsedy srbského republikového prezidia v 80. letech, který byl v roce 2000, tedy těsně před pádem Slobodana Miloševiče, unesen během…