Bývalého kapitána Alfreda Astize, za vlády argentinské junty na přelomu 70. a 80. let známého jako „Anděl smrti“, nedávno zfackovala servírka v kavárně. Trest z rukou justice by měl pro něho i další důstojníky přijít v dohledné době – pokud Nejvyšší soud v Buenos Aires prohlásí zákony, jež znamenaly generální pardon pro vrahy junty, za protiústavní. Alespoň tak by to mělo vypadat v ideálním případě, podle všeho nejspíše v době, až se bude blížit květnové první výročí vlády hlavy státu Néstora Kirchnera.
Tlak hlavně zvenčí
Prezident se ocitá v tísni. V čele země nebyl potvrzen voliči, nýbrž jeho soupeř Carlos Menem odstoupil, což mu podle analytiků svazuje ruce. Ke dnu ho táhne ohromný zahraniční dluh země (téměř 100 miliard dolarů) i zástupy lidí ožebračených hospodářskou krizí. Má tedy štěstí v tom, že se ze stínu ekonomické agendy zatím neposunulo na přední místo téma zúčtování s minulostí, za které prezident zprvu tak ohnivě bojoval.
Kirchner začal nadějně, když nařídil odtajnění spisů ve státních archivech včetně dokumentů Imigračního úřadu, jež měly pomoci objasnit, kolika nacistům poskytla Argentina po druhé světové válce útočiště. Jde ovšem o problematiku, která zajímá spíše Evropany, a tak se jí nedostává velké publicity.
Vojenská diktatura je tématem mnohem kontroverznějším. Snad právě proto zatím Kirchner pomáhá osvětlovat její minulost o něco pomaleji, než se předpokládalo. Už na jaře minulého roku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
