0:00
0:00
2. 5. 20045 minut

Jedné krve ty i já

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Tak jak teď bude vypadat spolek, který se právě rozšířil na téměř dvojnásobný počet členů? Odpovědí může být tisíc a jedna, soudě podle evropského tisku, který v uplynulém týdnu chrlil analýzy v duchu „předtím a potom“, je to však jasné: bude ekonomicky liberálnější a více pro-americký. Týdeník The Economist, který obvykle šetří silnými slovy, dokonce napsal, že „jestli něco může zachránit Unii před zkornatěním, je to právě toto rozšíření“. Opravdu?

Až elita odejde

↓ INZERCE

Do Unie přibyly země, jejichž hospodářství roste v průměru rychleji než eurozóna, firmy platí nižší daně a lidé mají menší mzdy. To by mohlo přinést oživení a rozhýbat nutné reformy v celém klubu, protože tak už to s příchodem konkurence bývá. Nátlak Gerharda Schrödera, že je potřeba omezit „daňový dumping“ v Unii, si proto zaslouží jasné odmítnutí. Německý kancléř zjevně nepochopil, že Evropa potřebuje nikoli méně, ale více činorodosti, pokud nemá svorně klesat ke dnu. A bez možnosti odejít za nižšími daněmi, levnější pracovní silou či méně byrokratickým prostředím, zkrátka bez udržení konkurence, to nepůjde.

Ale aby nedošlo k mýlce: snad s výjimkou Estonska a – v posledních dvou letech – Slovenska nevládne na Východě žádná liberální Utopie. Noví Evropané a hlavně ti postkomunističtí uvykli zaopatřovacímu státu stejně upřímně jako jejich západní sousedé a politici jsou tu stejně hákliví na ztrátu popularity mas. Nadějí na…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc