Pašijové hry Mela Gibsona

Česká i světová kritika přijala Gibsonův film Umučení Krista s velkými výhradami a proti hrůzným záběrům Ježíšova mučení, které nemají oporu v žádném z evangelií, se často ozývají protesty i z katolických kruhů. Ať si však kritici píší, co chtějí, o tom, že je film divácky působivý a že se v křesťanském světě stává bezkonkurenčním komerčním hitem, není pochyb. O to větší vlnu nevole vyvolal v židovských komunitách. Stěžejní přitom není otázka, zda je film cíleně antisemitský, ale zda způsob, jak Gibson prezentuje posledních dvanáct hodin Ježíšova života, může protižidovské nálady vyvolat.

Jak to bylo

Když byl Jan Pavel II. požádán o vyjádření k dílu, vyslovil údajně větu, která zní jako papežský edikt: „Je to, jak to bylo.“ Vatikán to později dementoval prohlášením, že papež nekomentuje filmy, Mel Gibson však výrok opakoval v každém rozhovoru. Nařčení z antisemitismu odmítá s tím, že film je přesným vizuálním opisem evangelií. Útoky na jeho film jsou tudíž útoky na evangelia samotná. Komu se nelíbí, nelíbí se mu historická pravda.

Gibsonův film má však k historickému dokumentu daleko nejméně ve dvou ohledech. Evangelia sama jsou spíše polemikou než historickou kronikou. Za druhé, a to je podstatnější, film nesleduje text Nového zákona, ale navazuje spíše na tradici pašijových her. Zatímco evangelia okolnosti Ježíšovy smrti suše konstatují a násilí nijak…