Tvrzení, že větrné elektrárny jsou „ekologicky šetrné“, omílají jejich zastánci jako mantru – naposledy s ním vystoupil Milan Smrž v článku A přece se točí (Respekt č. 15/2004). Díky této ideologické masáži považuje veřejnost větrníky za předzvěst budoucí čisté energetiky založené na obnovitelných zdrojích. Americký publicista Paul Driessen však upozorňuje, že ekologisté a média uplatňují v přístupu k větrné energetice „politickou korektnost“, a odmítají proto vidět jakékoli problémy. Na jednostrannou propagandu upozornila i stovka německých univerzitních profesorů, kteří v září 1998 podepsali tzv. Darmstadtský manifest. „Negativní vlivy větrníků jsou zamlčovány, vědecké poznatky jsou ignorovány, kritika je tabuizována,“ píše se v něm. Manifest požaduje ukončení dotací na „ekonomicky a ekologicky bezcennou“ větrnou energii, především proto, že ničí tradiční krajinu německého venkova.
Rozsekaní orli
Když byla v červnu 2002 v horách středního Walesu povolena stavba elektrárny Cefn Croes, herefordský anglikánský biskup prohlásil, že je to stejné barbarství, jako když Tálibán rozstřílel Buddhovy sochy v afghánském Bamjánu. Britští realitní agenti varují, že „vizuální znečištění“ způsobované větrníky snižuje cenu okolních nemovitostí až o třetinu, a cestovní kanceláře namítají, že větrníky vyhánějí turisty, hledající klid a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu