Od moskevských archivů nelze čekat zázraky
Dovoluji si reagovat na tvrzení v článku Petrušky Šustrové Hledání spravedlnosti (Respekt č. 31/2003), že „v moskevské centrále se nachází i velké množství materiálů StB, které byly v Československu v prvním prosincovém týdnu roku 1989 na rozkaz náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence úředně zničeny“. Aby nevznikla falešná naděje: v Systému sjednocené evidence poznatků o nepříteli, jenž byl budován od roku 1978, nebyly shromažďovány poznatky o občanech účastnických zemí (tzn. východního bloku), ale o „vnějších nepřátelích“, jejichž význam nebyl omezen jen na jedno teritorium, například o příslušnících a spolupracovnících zpravodajských služeb Západu, zaměstnancích tzv. ideocenter (například Rádia Svobodná Evropa), teroristech, pašerácích, členech nepřátelských organizací atd. Údaje o těchto osobách byly v ruštině zapisovány do formulářů a zasílány do Moskvy, kde jsou nepochybně dosud uchovávány. Vkládání informací o vlastních občanech do Systému však bylo až na jasně stanovené výjimky zakázáno. V případě údajů ve zmíněném Systému se tedy rozhodně nejedná o materiály totožné se svazky zničenými československou StB v listopadu a prosinci 1989.
Prokop Tomek, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu
Video není horší než štětec
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
