Kdo bude na řadě příště

Komentáře a články, které Respekt přináší na téma války v Iráku, bohužel nezohledňují jeden klíčový moment. Na sklonku loňského roku Bushova administrativa využila vstřícného naladění veřejnosti a díky většině v Senátu pak prosadila zásadní změnu americké vojenské doktríny, nejzevrubnější od dob prezidenta Trumana. Tato změna pravděpodobně předznamenává postupnou demontáž současného uspořádání západního světa. Nová doktrína (dostupná na webové stránce http://www.whitehouse.gov/nsc/nss.html) totiž obsahuje velmi podivné a znepokojující pasáže, z nichž část se již bohužel začíná realizovat.

V první řadě zavádí koncepci preventivních válek proti zemím podporujícím terorismus. Pojem preventivní války se přitom nachází nejen v mezinárodněprávním vakuu, ale i zcela mimo koncepci NATO. Tento čistě obranný pakt, do kterého jsme tak radostně vstoupili, se tak nyní stává poněkud nevěrohodným. Naprosto nevěrohodnou se již stala OSN. Legitimizace preventivních útoků navíc vytváří fatální precedent: pokud mohou preventivní války vést USA, proč by je nemohly vést i jiné země (třeba Indie proti Pákistánu a podobně).

Za druhé: definice států podporujících terorismus je velmi vágní a elastická, aplikovatelná na libovolné množství zemí. Část takových kritérií paradoxně splňují i samy Spojené státy (které dosud nepodepsaly smlouvu o nešíření chemických a jaderných zbraní). Rétorika doktríny o boji proti terorismu je navíc…