V kuloárech newyorského sídla OSN se odehrála diplomatická bitva, jakou světová organizace už dlouho nepamatuje. Střet mezi členy Bezpečnostní rady ohledně Iráku potvrdil, že Spojené státy a Velkou Británií odděluje od zbytku světa hluboká propast. Kariéra britského premiéra Tonyho Blaira je v sázce, jakož i dalších vrcholných politiků. Rozhoduje se též o budoucnosti OSN, potažmo Severoatlantické aliance a Evropské unie. Ale snad nejvíce může ztratit Rusko. Za kouřovou clonou svého odporu proti válce Moskva váží, co je pro ni důležitější – slibně se rozvíjející vztahy s Amerikou, klíčové pro rozvoj domácí ekonomiky, nebo rozsáhlé obchodní zájmy v Iráku, s nimiž se může leda tak rozloučit, pokud se jí nepodaří prosadit, aby se současný stav zachoval.
Husajn platí dluhy
Moskvu pojí s režimem Saddáma Husajna několik desetiletí spolupráce. Masivní dodávky zbraní, ropných technologií i dalších strojírenských výrobků ještě za sovětských dob měly takový úspěch, že Irák za ně dodnes dluží osm miliard dolarů. Husajnův režim se snaží účty splácet, což je pro Rusko vzhledem k nedobytnosti dalších podobných pohledávek navýsost významné. Irák vítá i nové kontrakty – koncem 90. let uzavřely ruské společnosti v Iráku desítky lukrativních smluv. Největší byznys se rýsuje ropnému gigantu Lukoilu. Smlouva z roku 1997 mu garantuje kontrolu nad vývozem ropy z naleziště v jihoirácké…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
