Sbohem, úplatky

Po desetiletém váhání padla kosa na kámen i v úřadě označovaném v Čechách za korupční důl. Pražský katastr nemovitostí dostal nového šéfa. Ten by měl zlepšit chod dosud beznadějně zahlcené instituce, kde se podle zasvěcených bez úplatku nehnulo prstem. Nový ředitel úřadu Jan Seik ovšem nikoho nepropustil a tvrdí, že o úplatcích mu není nic známo.

Za deset tisíc to máš

Na první pohled působí vše ohromně. Budova pražského katastrálního úřadu je krásná, moderní, uvnitř se lesknou skleněné přepážky s kovovým rámem. „Vždyť to je jenom potěmkiáda,“ vyvrací však letmý dojem u dveří podatelny třicátník v dobře padnoucím obleku. Jaroslav Kořínek již od září čeká, až mu zdejší byrokraté „zapíší“ byt. Před třemi měsíci jej koupil a peníze složil u notáře, klíče však dostane až dnem katastrálního zápisu. A ten stále nepřichází.

Smůla pana Kořínka je malou ukázkou v moři potíží, které pražský katastr svým klientům za léta působil – a stále působí. Člověk se stává majitelem zakoupené nemovitosti až ve chvíli, kdy se jeho jméno objeví v katastru. Až potom si tedy můžete vzít například hypotéku, obratem svůj majetek prodat, v mnoha případech se dokonce i nastěhovat. Výhoda to není ani pro bývalého majitele. Ti zase nemohou manipulovat se svými penězi. Čekají na ně měsíce.

Průměrný zápis do katastru trvá v Praze šest a půl měsíce (celostátní průměr je více než třikrát nižší). Pod tímto číslem se ale skrývají velké rozdíly.…