V debatě o přístupu k Iráku Saddáma Husajna přinesl minulý týden výrazné posuny. Už to není jen problém dohadování mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN o nové rezoluci - o tom, zda je vůbec zapotřebí. Už je to také otázka vnitroamerického názorového souboje, neboť Kongres navrhuje vlastní rezoluci, která má prezidentu Georgi Bushovi autorizovat použití síly vůči Bagdádu. Nyní běží kongresová debata a čeká se na její výsledek. Takže i když v úterý Irák oznámil, že zbrojní inspektory OSN na své území vpustí, samotní inspektoři čekají také. Jde o to, aby se mandát inspektorů nezměnil v průběhu jejich mise. V rámci stálých členů Rady bezpečnosti zůstávají postoje víceméně stabilní, a to navzdory diplomatické aktivitě Američanů a Britů, hlavních stoupenců nové rezoluce o Iráku. Její návrh obsahuje tyto hlavní body: inspektoři OSN vstoupí do Iráku jen v rámci této rezoluce, budou mít volný přístup všude včetně osmi prezidentských paláců (o celkové rozloze 30 km2), a odmítne-li Irák spolupráci, kterýkoli členský stát OSN proti němu může použít sílu. Američanům nejde o prostý návrat do poměrů před 31. říjnem 1998, kdy inspektoři byli z Iráku vykázáni, ale o likvidaci Saddámovy hrozby. V tom se ale všechny velmoci neshodnou.
Mír nebude zadarmo
Náměstek amerického ministra zahraničí Marc Grossman už před týdnem v Moskvě přemlouval Kreml, aby s novou rezolucí souhlasil. Šéf tamní diplomacie Igor Ivanov ale ruskou pozici nezměnil: nejdůležitější je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
