
„Vytunelovaná banka. Ministerský úředník zpronevěřil 60 milionů. Korupce fotbalových rozhodčích, kteří prý berou úplatky od sázkových mafií. Pedofilní rabín v ortodoxní židovské škole. To je skvělé, konečně normální zprávy! Skoro si začínám připadat, že žiji v normální zemi,“ raduje se při sledování večerních televizních zpráv třicátnice Karin Skala. Už několik dnů nedošlo v Izraeli k žádným pumovým atentátům, a zpravodajství se tak najednou podobá tomu, na co jsme zvyklí v Evropě. Pro Izraelce je ale v posledních měsících taková situace svátkem.
Vezměte si taxíka


Dokud vláda před dvěma měsíci nevyhlásila operaci „Obranný štít“, neuplynul den, aby někde nevybuchla kavárna, pizzerie, diskotéka, autobus či nákupní středisko. Smrt v jejich troskách během jednoho měsíce našlo sto dvacet civilistů, desítky z nich ještě nepřekročily práh dospělosti. Kavárny osiřely, lidé se začali bát nakupovat, přestávali používat autobusy a centra měst se vylidnila. Teď se život začal pomalu vracet do „normálních“ kolejí. Uvozovky jsou zde však na místě, neboť to, co dnes v Izraeli znamená „normální“, je relativní třeba i jen k tomu, co zde bylo normální před dvěma třemi lety. I tehdy vybuchovaly pumy. Kromě zvýšených bezpečnostních opatření si však běžný turista ničeho zvláštního nevšiml. Dnes je tomu jinak. Druhá intifáda prakticky zlikvidovala turistiku. Jindy rušné ulice a pěší zóny jsou poloprázdné, zavřela polovina krámků se suvenýry, mnoho restaurací…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu