„Vláda se dnes zabývala desítkami nudných bodů, které nezískají vaši pozornost, snad až na ten, že jsme výrazně snížili počet modrých majáčků.“ Úvodní slovo premiéra Zemana na tiskovce po zasedání vlády před deseti dny mělo úspěch. Ještě donedávna totiž tuzemští politici o zařízení, které jim dovoluje podle libosti porušovat dopravní předpisy, mluvili jen hodně neradi. „S takovými blbinami mě neotravujte,“ reagoval před rokem vicepremiér Pavel Rychetský na otázku Respektu, proč vlastně vrchnostenský majáček používá. Zemanova zpráva, že kabinet zredukoval počet majáčků z „tisíce na tři sta šedesát“, proto dopadla na úrodnou půdu. A druhý den ji v pochvalném duchu šířila dál většina médií.
Kouzelná čísla
Díváme-li se na věc z dlouhodobé perspektivy a čistě aritmeticky, je klesající počet modrých světel na autech prominentů opravdu zjevný. Ale není to nic senzačního - vždyť čeští politici převzali po roce 1989 mocenské dopravní móresy svých komunistických předchůdců s plnou parádou. Ještě před pár lety se vedle „ústavních činitelů“ proháněl v Česku s majáčkem skutečně kdekdo: od pražského primátora, přes různé náměstky ministrů, předsedu statistického úřadu až po šéfa Úřadu vlády. S odumíráním lokajských návyků totality ovšem společnost nesla tyto nabobské hrátky čím dál hůř a tlak veřejného mínění nebylo možné úplně ignorovat. Náměstci ministrů například o svá privilegia přišli už za Tošovského vlády, kdy soupisku vyvolených rázně seškrtal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
