Zelení v zelených maskáčích

Nedávný kongres německé strany Zelených v Rostocku začal tradičně. Vstup do sálu obsadili demonstranti, zastupující fundamentalistickou frakci. Rozvinuli transparent s krátkým sdělením: Joschka Fischer je válečný zločinec. Ve vzduchu se vznášelo staré, ale velmi vyhrocené stranické dilema. Zda je lepší vládní křeslo nebo ideové heslo. Nakonec zvítězila první varianta. Sjezdy Zelených mívají vlastní dynamiku. Mnohá rozhodnutí padají spontánně a překvapení bývají na denním pořádku. Před dvěma lety v Bielefeldu, když zvažovali souhlas s akcí v Kosovu, hodil jeden stoupenec pacifismu na Fischera sáček s červenou barvou a natrhl mu ušní bubínek. Bylo tedy otázkou, co po něm hodí nyní. Fischer se však sprchy nezalekl a předvedl se jako hazardér. Prohlásil, že odstoupí z funkce vicekancléře a ministra zahraničí, pokud delegáti neschválí vyslání německých vojáků do Afghánistánu, jak o tom rozhodla německá spolková vláda. Hledala se tedy formulace, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nakonec byl přijat návrh, podle něhož Zelení vojenskou akci „nepodporují“ ani ji „neschvalují“, avšak „akceptují“ ji. Fisher tedy na kongresu zvítězil, což má pro Německo velký vnitropolitický význam. V opačném případě by Zelení, pokud by se rovnou nerozpadli, museli vystoupit z vládní koalice a vypsány by byly nové volby. V nich by asi s převahou zvítězili sociální demokraté, kteří by následně koalici uzavřeli už zřejmě raději s liberálními demokraty. Na vyslání Bundeswehru by se zkrátka nic…