Nepříliš důvěryhodné zápolení české vlády s obviněním, že vytváří korupční prostředí, připomíná příběh Socialistické dělnické strany Španělska (PSOE), která na Pyrenejském poloostrově vládla do roku 1996. Zprvu úspěšně, neboť přivedla zemi do euroatlantických struktur, poté ale zabředla do korupčních skandálů, které jí podlomily nohy.
Dobrý rozjezd
Stranický šéf Felipe González nastoupil v roce 1982 do úřadu ministerského předsedy jako miláček národa i médií. Charismatický představitel progresivní levice neměl na politické scéně rivala. Socialisté mu důvěřovali, protože „věděl, jak lidem věci podat a vysvětlit“. Společnost ovlivnil do té míry, že se léta jeho vlády začala nazývat obdobím „felipismu“. Devadesátá léta však znamenala pro PSOE pohromu. Na povrch vyplavaly skandály, které zastínily ekonomické, státoprávní a zahraniční záležitosti. Ať se jednalo o případ barcelonské poradenské firmy Filesa, související s nelegálním financováním strany, či o zneužití informací, kterého se dopustil Mariano Rubio, vládou jmenovaný guvernér centrální banky Banco de Espaňa, nebo o nezákonné obohacování Juana Guerry, bratra místopředsedy vlády. Série afér vedla k pádu kabinetu v roce 1996 a krizi, ze které se socialisté ještě pořádně nevzpamatovali. Řečeno slovy Joaquína Leguina, bývalého předsedy madridské pobočky PSOE: "Pro stranu nejsou hlavním problémem prohrané volby, ale dosud chybějící očista minulosti. "K drastickému úbytku podpory přispěla média,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
