Podstatná část historie americké kapely Mercury Rev působí jako anekdota. Tedy alespoň na toho, kdo ten vcelku drsný vtip nemusel s jejími členy prožívat. Poslední dobou se ale ukazuje, že jejich příběh má (na rozdíl od mnoha rádoby hrdinských eposů různých postaviček zábavního průmyslu) pointu, která rozhodně stojí za to. Ve srovnání s letošní novinkou Mercury Rev, která nese titul All Is Dream, působí totiž anekdoticky spíše výsledky úsilí mnoha jejich současníků – asi jako poznámky pod čarou na stránkách příběhu úpadku.
Nemilé kousky
Mercury Rev se dali dohromady koncem osmdesátých let a během první půle následující dekády se pohybovali na okraji tzv. alternativní scény. I pro ni ovšem byli až příliš „alternativní“. Kromě toho, že zásadně nezkoušeli, prosluli členové skupiny i jistou nevyzpytatelností. Tehdejší zpěvák Dave Baker měl ve zvyku chovat se jako opravdová hvězda. Možná tomu bylo tak proto, že byl většinu času pod vlivem alkoholu (s ohleduplností sobě vlastní si například během koncertu uprostřed písně v klidu odskočil k baru pro další objednávku). Kapelník Jonathan Donahue zase získal alespoň omezenou mediální proslulost tím, že se v letadle v záchvatu zuřivosti pokoušel nabrat na lžičku oko kytaristy Grasshoppera - dosáhl toho, že jeho band byl navždy „vyloučen z přepravy“ na linkách společnosti Delta. Basista Dave Fridmann sice možná nebyl první rocker, který kdy zpronevěřil zálohu na natočení alba, peníze však rozhodně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
