Něco nelze změnit

Aby jeden získal, druhý musí ztratit. Tak zní pravidlo politických her. Přesto se do jejich nelítostného světa snaží vstoupit další a další. Zatím poslední přihlášku poslala strana, která si říká Cesta změny a které průzkum publikovaný v týdeníku Euro prorokuje v budoucích volbách patnáct procent.Název nové strany prozrazuje, že její očekávaní lídři - bývalý místopředseda Unie svobody Jiří Lobkowicz a bývalá zástupkyně České republiky při Radě Evropy Monika Pajerová - budou chtít změnit svět k lepšímu. Ani při nejlepší vůli ale nemohou změnit ono železné pravidlo politiky, do které právě vstupují.

Od počátku věků

Lidé, kteří jsou spojováni s novou stranou, se netají tím, že chtějí posílit občanskou společnost. Zdá se, že by to mohlo zabrat. Termín „občanská společnost“ je totiž v polistopadovém Česku populární. Nelze se divit - vždyť označuje daleko příjemnější hru, než je politika. Vůbec poprvé ho použil koncem osmnáctého století jeden z průkopníků sociologie Adam Ferguson, když popisoval, že lidé nechtějí být sami. Naopak mají radost z blízkosti druhých a jen kvůli tomu jsou ochotni jim nezištně pomáhat.Právě na láskyplném či přátelském vztahu k druhým lidem vznikají všude na světě zcela spontánně zájmové skupiny či spolky. Jak popsali antropologové, vznikaly tak od počátku věků. Jejich rozvoji ale brání pevná hranice: nikdy nepřesáhnou počet 50–100 členů. Pokud se totiž zvětší, ztrácí se bezprostřední kontakt každého s každým. Tím klesá…