Trochu silná káva

Vídeň se mění. Přichází o své symboly. Alespoň podle informací, kterými své čtenáře zahrnují rakouská média. Nedávný bankrot vyhlášené kavárny Engländer, konkurz kavárny věhlasných literátů Bräunerhof, „italianizace“ slavného Café de l'Europe, proměna tradiční kavárny Grillparzer v moderní Blaustern či metamorfóza Café Haag v pobočku řetězce PizzaHut jsou pro řadu komentátorů zlověstnými signály „vymírání vídeňských kaváren“. Před nebezpečím, že rakouská metropole se slavnými lokály přijde i o svou atmosféru a část své „duše“, už varují dokonce i zahraniční média. „Vídeňské kavárny vymírají s jejich majiteli,“ informovala nedávno své čtenáře například MF Dnes.

Melange mýtů a triků

O situaci tradičních kaváren se tisk začal zajímat, když si věhlasný kavárník Hans Diglas veřejně postěžoval, že je prý nucen odprodat svůj podnik za Svatoštěpánským dómem novozélandskému řetězci supermarketů s potravinami. Za důvod označil rostoucí nájem, který si prý už nemůže dovolit. Skoro všichni novináři mu sedli na lep. Ukázalo se však, že údajného kupce si vymysleli studenti umění, kteří tak chtěli upozornit na jimi pranýřované „vymírání kaváren“. Diglas, který jejich akci sponzoroval, se pak omlouval, že „nehovořil jako podnikatel, ale jako umělecké médium“. Že by vídeňské kavárny byly opravdu ohroženým druhem ale odborníci popírají. „Žádné vymírání se nekoná. Lamentování branže není namístě,“ ohradil se Kurt Haendel z renomovaného Svazu na ochranu věřitelů …