Jugoforie, která zachvátila Západ po Miloševičově pádu, sice už trochu vyprchala, zájem o setkání s novými vůdci donedávna nepřátelské země však trvá. V Bělehradě si podávají dveře delegace MMF, Světové banky, EU, ministři zahraničí Řecka, Ruska, Francie, Slovenska, Česka… Málokdo si však troufne na konkrétní dohody. V Bělehradě totiž není s kým jednat. Federální vláda ještě není zformována a zatím se stala pouze dalším z problémových bodů ve vztahu s Černou Horou. Hlavní politické síly se sice dohodly na utvoření přechodné srbské republikové vlády, v praxi se však ještě nic nestalo. Jedná se tedy především s Vojislavem Koštunicou, který působí jako jediný fungující ústavní činitel. Ale i on má své limity, například vztah k Bosně: nevidí v ní jednotný stát, ale spíše jednu ze srbských zemí, jak se o tom ostatně píše v programu jeho strany. Rezervovanost k novému jugoslávskému prezidentovi vyjádřil krátce po převratu i vysoký představitel OSN v Bosně, rakouský diplomat Wolfgang Petritsch: „V Bělehradě teď bouchá šampaňské, ale já jako diplomatický představitel Západu v Bosně mám pro Vojislava Koštunicu některé nepříjemné otázky.“ V této situaci navštívil Jugoslávii minulý týden i český ministr zahraničí Jan Kavan.
Kde hledat zásluhy
V českých médiích se za souhlasného přitakávání ministerstev zahraničí a obrany objevily články o jakési vedoucí úloze české diplomacie na Balkánu. Tu prý podporují tradičně dobré vztahy s jihoslovanskými národy,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
