Jak snad každý ví, sklep je zvláštním místem. Stačí, abychom do něj uložili lopatu či botník, a už z nich vyzařuje tajemno. Ve zjitřené imaginaci návštěvníka sklepu se i bambusová lyžařská hůl mění v kopí svatého Engelberta a v záblescích sklenic třešňového kompotu lze uvidět křivule alchymistů či macerovaná těla homunkulů. Při sporém svitu žárovky i hromada uhlí nebo přes zimu uskladněné brambory vybízejí k meditaci o posledních věcech člověka. V zápachu myšiny se vznáší cosi nevyslovitelného, cosi mystického, co nás nutí myslet na dějiny, na předky, na věčnost. To mluvíme o užitných sklepech domovních a sídlištních. Zvláštní druh sklepů představují sklepy historické, ve kterých se již neskladuje nic kromě ducha dějin a místa. Harampádí je z nich vyklizeno, můžeme do nich však navézt a naaranžovat krámy nové a ušlechtilejší, jež psychologický účinek sklepa povýší a umocní. Takovou věc dovedně uskutečnili autoři „výstavy“ Praga mystica (podtitul Historie, mýty, legendy), kterou chodec najde v podzemí Staroměstské radnice. Zážitek z procházky po sklepení je možné nejspíš přirovnat k dojmu, který nabízí pouťový strašidelný zámek, s nímž objíždí vlast penzionovaný učitel dějepisu. V místnostech je interesantní šero a tajemno, jen z koutů se vynořují ostře nasvícené exponáty, například kamenná sekerka či hnízdo sádrových trilobitů. V jiných sálech pak z temnot ční třeba kopie sošky madony nebo kus gotického oblouku z papírmaše. V jedné poboční komůrce může člověk…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu