Minulé pondělí, když izraelský kabinet a parlament schválily, že tři palestinské vesnice v těsné blízkosti Jeruzaléma - Abú Dis, al-Ejzaríja a Suahra - budou postoupeny palestinské samosprávě, čpěl na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy kouř spálených pneumatik i slzný plyn a vzduchem létaly gumové i ostré náboje. Čtyři Palestinci přišli o život a na tři sta padesát jich bylo zraněno. Palestinské vedení i ulice jsou frustrovány pomalým a neuspokojivým průběhem mírového procesu: vadí jim, že v izraelských věznicích zůstává přes tisíc Palestinců a že izraelská vláda pokračuje v politice ničení nelegální výstavby v arabských čtvrtích v Jeruzalémě. Předání tří vesnic, jak řekl sám premiér Ehud Barak, mělo být „gestem dobré vůle vůči Palestincům“. Jenže Palestincům toto gesto zřejmě nepolichotilo. Vždyť demonstrace minulého týdne byly nejmasovější a nejnásilnější od roku 1996, kdy při protestech, které vyvolalo rozhodnutí bývalého premiéra Benjamina Netanjahua otevřít Hasmonejský tunel v nábožensky citlivém místě ve Svatém městě, zahynuly desítky Palestinců. Kde leží jádro nynějšího problému?
Jde o Jeruzalém
Arabská vesnice Abú Dis je již od roku 1996 pod palestinskou civilní kontrolou (zóna B) a bezpečnost je de facto v rukou palestinské policie. Daniel Seideman, prezident organizace akademiků Ir Šalem, která se zabývá otázkou Jeruzaléma, prohlásil, že izraelská hraniční policie projede Abú Disem nanejvýš jednou denně. I zdejší sídlo budoucího…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu