
Více než šest desetiletí po vydání se českým čtenářům dostává do rukou klasické dílo americké kulturní antropologie, Kulturní vzorce Ruth Benedictové (1887–1948). Konečně se tak mohou seznámit s teoriemi a argumenty jedné z nejvlivnějších protagonistek systémového studia kultur a kulturního determinismu.
Co je kultura?


Když se v roce 1952 Alfred Louis Kroeber a Clyde Kluckhohn pokusili vymezit pojem „kultura“, shromáždili více než 150 do té doby vypracovaných definicí (dnes už jich jsou jistě tisíce). „Kultura je produkt, je historická, zahrnuje ideje, vzory a hodnoty, je selektivní, lze se ji učit, je založena na symbolech, je abstrahována z chování a z produktů chování,“ usoudili nakonec. Tato neelegantní formulace zároveň shrnuje základní témata antropologických studií v USA v předcházejících desetiletích: zájem o skryté struktury, určující jedinečnou a neopakovatelnou podobu každé kultury jako celku, o mechanismy kulturního přenosu, kulturní změny a integrace. Protože byla podstata kultury spatřována v konfiguraci hodnot, norem, idejí a vzorů chování charakteristických pro zkoumanou společnost, vžilo se pro tento směr označení konfiguracionismus. Nebyl to ovšem jednolitý proud, spíše široké spektrum metod a přístupů. Konfiguracionisté zdůrazňovali sociální povahu kultury jako souboru poznatků získávaných učením. Odmítali myšlenku, že určité lidské skupiny, například rasy, mají nějaké specifické a neovlivnitelné vlastnosti, jichž se nikdy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu