0:00
0:00
Domov18. 1. 19995 minut

Jménem národního hospodářství

Astronaut

Ještě donedávna ministr školství Eduard Zeman tvrdil, že máme málo učňů: učiliště prý téměř vymřela. Minulý týden však jeho náměstek Petr Roupec prohlásil: „Počet učňů je v tomto okamžiku rozumný.“ Stejný posun lze pozorovat u úředníků ministerstva práce a sociálních věcí. Ještě před měsícem uváděli, že většina absolventů, kteří nenajdou práci, přichází na pracovní úřad ze středních škol. Dnes přiznávají, že největší potíže s uplatněním mají nejméně vzdělaní - absolventi základních škol a učilišť.

Nejsou na vás peníze

↓ INZERCE

Znamená to snad, že ve vládní politice, která v protikladu ke světovému trendu a radám mezinárodních institucí doporučovala učňovské obory a snažila se omezit přístup na střední a vysoké školy, nastal nějaký významný posun? To by bylo odvážné tvrzení. Náměstek Roupec pouze připouští, že osmdesát tisíc dětí (40 % populace), které každoročně nastupují na učiliště, může stačit. Se stavem před deseti lety, kdy na řemeslo šlo každý rok asi 120 tisíc žáků, to nelze srovnávat. Proto náměstek nadále varuje: „Sestupná tendence už ale nesmí pokračovat."Neochotě rodičů poslat své děti na učňovskou školu se přitom nelze divit. "Před šesti lety vnímala vzdělání jako důležitou součást životního úspěchu necelá třetina našich spoluobčanů, loni jich bylo dvakrát tolik,“ upozorňuje sociolog a poslanec Unie svobody Petr Matějů. A znalosti, které si do života odnesou absolventi učilišť, se s tím, co umějí jejich kolegové z gymnázií, nedají srovnat.…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články