0:00
0:00
Zahraničí7. 7. 19994 minuty

Když oni, proč ne my

Astronaut

Král je mrtev, ať žije král! Pouť lídra povstalců z ilegální Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, jenž byl loni na podzim vyhnán ze syrského azylu, skončila po osmi měsících před tureckým soudem, jenž nad ním vynesl verdikt smrti. Nejhledanější terorista v Turecku nemohl očekávat jiný rozsudek. A to navzdory skutečnosti, že se za svou dvacetiletou kariéru proměnil z marxisty a  vůdce teroristické organizace v obhájce mírového soužití Kurdů a Turků ve společné demokratické zemi, jak opakoval při své obhajobě.

Podpora slábne

↓ INZERCE

Kdo vážně pomýšlí na řešení kurdské otázky, nemůže souhlasit s činností PKK a osob typu Öcalana. Užívání argumentů „když oni, proč ne my“ zcela přehlíží složitý mechanismus, jímž mezinárodní společenství a jednotlivé státy řeší problémy etnických či národnostních menšin. A těch jsou v podobném postavení jako Kurdové desítky.Konkrétní východisko pak vždy závisí na mnoha faktorech: na okamžitých mocenských zájmech, na celkovém klimatu v mezinárodních vztazích i na domácí scéně, na sociálních a historických souvislostech… Některé názory poukazují na fakt, že Kurdové netvoří homogenní národ v moderním pojetí, čemuž odpovídají i jejich politické projevy.Jedním z faktorů, který kurdské věci nepomáhá, přestože na ni upozorňuje, je násilná kampaň PKK, jíž si tato organizace pod Öcalanovým vedením sama vykopala hrob. Reakce turecké armády přináší viditelné výsledky a s rozbitím vedení - po dopadení Öcalana a předtím…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc