Cena za národní smír

Co je cennější - spravedlnost, nebo společenský smír? Člověk by automaticky řekl, že spravedlnost, zvlášť jde-li o potrestání zločinů. Ale co když prvotní zločinec nakonec prosadí společenský smír v názorově rozdělené zemi za cenu toho, že sám se z dosahu pozemské spravedlnosti vyváže? Tak zhruba vypadá politické dilema chystaného soudu s Augustem Pinochetem. A je to téma navýsost zajímavé i pro nás. Pinochet totiž nezosobňuje jen jednu latinskoamerickou juntu, mnohem více zosobňuje příklad toho, jak se nakonec bez krvavé revoluce, bez přímého nátlaku zvenčí, zato však s pardonem pro nesmlouvavého generála podařilo přeměnit autoritativní režim v demokracii. V tomto smyslu lze říci, že Češi, ale hlavně Poláci, Španělé či Jihoafričané mohou pochopit celý problém objektivněji než národy, které neprošly podobnou přeměnou k demokracii.Druhá polovina 90. let přinesla do světového dění mezinárodní soudní tribunály, které trestají pachatele zvěrstev v tom či onom koutě Země. To, co bylo až dosud známo jen z poválečného - a spojenci okupovaného! - Norimberka či Tokia, se stává skutečností i pro případy z bývalé Jugoslávie či Rwandy. A svět žasne. Za potlesku liberálů i konzervativců, socialistů i trockistů běží v Haagu soudní procesy se strůjci krveprolití, vydávají se mezinárodní zatykače na lidi typu Radovana Karadžiče či Ratka Mladiče. Již měsíc se však chystá proces, který vyvolal nebývale široké spektrum reakcí - od naprostého souhlasu a zadostiučinění přes rozpačitost až…