Osudové, mimořádně důležité setkání, příležitost, která se nikdy nevrátí - těmito slovy bylo minulý týden označováno jednání amerického prezidenta Billa Clintona, izraelského premiéra Benjamina (Bibiho) Netanjahua a předsedy palestinské samosprávy Jásira Arafáta ve Wye Plantation u Washingtonu. Ve skutečnosti summit probíhal v atmosféře déja-vu. Podobné rozhovory mezi izraelskou a palestinskou delegací se totiž odehrály vícekrát a nevedly nikam: často byly dramatizovány jako nyní, často byly plné euforie, někdy plné zklamání, ale tady, v domácím terénu, se nic neměnilo. Teror pokračoval, reciprocita, o níž Netanjahu mluvil stejně často jako o nesmyslném umírání z rukou teroristů, se neuskutečnila, palestinská strana nesplnila důsledně své závazky z Osla. Proto bylo i podpisu na dohodě z Wye Plantation dosaženo až v pátek 23. října, po osmidenním maratonu jednání a několika vypjatých situacích, kdy hrozil krach rozhovorů. Ale ani po slavnostním podpisu v Bílém domě není zcela jasno: teprve praxe ukáže, nakolik se psané slovo stane realitou.
Bezpečnost především
Summit začal ve čtvrtek 15. října, ale ještě minulou středu, v den jeho předpokládaného konce, byla dohoda velmi vzdálená. A názorové rozdíly zůstávaly právě tak velké jako o týden dříve. K atmosféře déja-vu přispěl i pondělní teroristický útok ve městě Be'erševa, kde mladý Palestinec hodil do davu lidí granát; výsledkem bylo 64 zraněných. Vzápětí začaly na Wye Plantation zvonit telefony a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
