Když se viklá federace

Mistr politického přežívání, jugoslávský prezident Slobodan Miloševič, se konečně jednou ocitl na straně poražených. Stalo se to díky parlamentním volbám 31. května v Černé Hoře, menší ze dvou svazových republik. Volby vyhrály jemu nepřátelské proreformní síly sjednocené v Koalici za lepší život, kterou vede Demokratická strana socialistů (DPS). Tato na první pohled marginální událost má poměrně značné důsledky - mimo jiné i pro dění v násilím zmítaném Kosovu.

Černá Hora: do Srbska jen přes celnici

Miloševičovy trable s Černou Horou se táhnou od začátku roku 1997.Tehdy vrcholil ve vládnoucí postkomunistické DPS spor mezi stoupenci tvrdé linie, vedenými prezidentem Momirem Bulatovičem, a reformisty, vedenými jeho dlouholetým souputníkem, tehdejším premiérem Milo Djukanovičem. Ten nakonec získal převahu a Bulatovič si založil vlastní Socialistickou národní stranu. V podzimních prezidentských volbách (Respekt č. 44/97) pak Djukanovič porazil Bulatoviče nepatrným rozdílem. Bulatovič volby prohlásil za zfalšované a chtěl výsledek zvrátit nátlakem svých přívrženců, kteří se pokusili obsadit prezidentský palác (mnozí měli samopaly a výbušniny). Mladý a energický Djukanovič si mezitím zajistil podporu republikové policie a „pokus o puč“ odrazil.Od té chvíle zuří mezi Bělehradem a Podgoricí studená válka a federace se rozkližuje. Z bývalého komunisty a Miloševičova spojence…