Už to není, co to bylo

Klukům, kteří jezdí na prkně, skate boardu, se říká skejťáci. Nemáme pro ně český výraz. Skejťáctví se rozšířilo z Ameriky po celé Evropě a všude má tutéž podobu. Kluci v semišových teniskách, plandavých kalhotách a tričkách se na betonových prostranstvích velkoměst pokoušejí na prkně přejet obrubník, sjet schody, udělat s prknem salto; a dělají to celé hodiny. Je to správná definice skejťáctví?

Skejťáctví se vyvinulo z ježdění na prkně, ale je to víc životní styl. Už to ale bohužel není, co to bejvalo, strašně se zkomercionalizovalo. Noví skejťáci si na to jenom hrajou. Dřív to bylo daleko tvrdší.

V jakém smyslu?

Dřív mělo skejťáctví blíž k punku a dneska k dance flooru čili technu. To je muzika pro střední proud, všemu se snadno přizpůsobí. To původní je vždycky to nejlepší.

Volnost

Jaký životní styl skejťáctví představuje?

Člověk celkem na dost věcí kašle. Znamená to volnost a užívat si. A nejenom prkno - když tě baví squash, užij si ho. Člověk si musí umět udělat čas na to, co ho baví, a pak už je to jenom na něm. Mě třeba jeden čas bavilo ježdění na prkně. Tak jsem jel ráno do školy na prkně a ze školy jsem jel do Mystiku, což je park na Štvanici. V Mystik skejt parku jsou rampy, překážky a takový věci. Tam jsem jezdil do 11 hodin do večera a pak jsem jel domů.

Prostě pohoda. Patří k tomu i oblečení, musí být volný: volný kalhoty, volný trika, mikiny s kapucou a klokanem (kapsou na břiše) a…