Pověst téhle kapely, která se na české scéně mihla jen nakrátko, se rozšířila rychlostí i metodou tamtamů: od člověka k člověku, bez účasti velkých médií. Syrový demosnímek neznámé slovenské skupiny Tornádo Lue vydala před třemi roky (dnes už neexistující) bratislavská nekomerční firma Zoon Records. Nadšení několika publicistů pomohlo odstartovat zájem o obtížně popsatelnou kapelu. Pražské koncerty byly provázeny téměř kultovním ohlasem, druhé vydání alba už proběhlo v licenci brněnské značky Indies. Nyní, kdy ve vydavatelství Rachot vychází druhé album Vlky, už zase Tornádo Lue není naživo k dispozici: o jednom z členů kapely, kytaristovi a skladateli Dušanu Palkovi, se už pár měsíců víceméně nic neví. Údajně se toulá kdesi ve světě.
Space osobního jazyka
I ti, kteří o Tornádu Lue jen něco zaslechli, vědí: to je ta slovenská kapela, která zpívá česky. Zpěvačka Jana Tothová, bezesporu hlavní magnet skupiny, se k češtině dostala přes Zábranovy překlady americké básnířky Sylvie Plathové: právě ony tvoří textovou páteř eponymního albového debutu Tornáda. V novějším repertoáru zase figurují hravě libozvučné texty, které snad žádného našince nikdy nenapadlo zhudebnit: rané miniatury Bohumila Hrabala z knihy Poupata.Vlastní texty svědčí o tom, že na Tóthové ulpělo leccos právě z Plathové. Jakýsi soukromý zápisník, samomluva promítnutá do textů, kolísá od nekorigovaného civilního vyjadřování k vytříbeným obrazům. Jednou jsou pro ni černé brýle "ďáblovy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
