Aby člověk věděl, na čem je

DANA NĚMCOVÁ (* 1934 v Mostě) působila po studiu na Filozofické fakultě UK působila jako psycholožka v poradně pro děti s vadami řeči a sluchu a v poradně pro vysokoškoláky, v letech 1977–89 se živila převážně jako uklízečka. Byla mluvčí Charty 77, podílela se na činnosti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, za což byla roku 1979 (po šesti měsících pobytu ve vazbě) odsouzena na dva roky podmíněně. V letech 1989–92 byla poslankyní Federálního shromáždění. Stála u zrodu Poradny pro uprchlíky a pracuje v ní jako psycholožka. Je matkou sedmi dětí a babičkou dvaceti vnoučat.

Jak jste se dostala k uprchlíkům?

Nejdřív jsem pomáhala těm, kteří utíkali odtud. Pak u nás jednou koncem roku 1989 zazvonil v půl třetí ráno zvonek. Takhle k ránu předtím chodívali estébáci, ale teď stála za dveřmi kubánská rodina: muž, těhotná paní, malé dítě. Žili už delší dobu v Čechách a Castrova ideologie se jim vzdálila. Viděli v televizi Dientsbiera, jak velkými nůžkami stříhá dráty na hranicích, tak si je taky koupili a chtěli se prostříhat do Rakouska. Jenže ty dráty ještě signalizovaly, policie jim zabavila pasy a bylo jasné, že skončí na kubánské ambasádě. Právě z toho ale měli hrůzu a naše republika jim nemohla poskytnout dostatečnou ochranu, protože jsme ještě neměli zákon o uprchlících.Nějaký čas u mne bydleli, a pak jsem prostřednictvím Ministerstva vnitra vyjednala, že se vydáme bez dokladů na rakouské hranice. V atmosféře po listopadu bylo…