Déja vu v Pekingu

Třináctého prosince byl v Pekingu odsouzen veterán čínského demokratického hnutí Wej Ťing-šeng (Wei Jingsheng). Trest zněl 14 let vězení a další tři roky ztráty občanských práv za pokus o svržení vlády, ilegální finanční transakce, podporu hnutí za nezávislost Tibetu… Čínské úřady původně oznámily, že proces bude veřejný a přístupný zahraničním novinářům, pokud si podají formální žádost o povolení ke vstupu do soudní síně. Ti, kteří tak učinili, se vzápětí dozvěděli, že všechna povolení byla již vydána. Zájem ujmout se Wejovy obhajoby projevila řada západních právníků, mezi nimi dva bývalí američtí ministři spravedlnosti. Dodnes čekají na víza.Wej přijal rozsudek bez emocí. Musel mít pocit, že cestuje zpátky v čase: před 16 lety, 16. října 1979, mu byl u téhož soudu vyměřen za prakticky stejné „zločiny“ téměř totožný trest: 15 let vězení a tři roky ztráty občanských práv.Co se vůbec za těch 16 let v Číně změnilo? Wejův disidentský kolega Liou Čching (Liu Quing), odsouzený v roce 1980 za samizdatové vydání transkriptu z prvního procesu s Wej Ťing-šengem na tři roky, to následujícího dne shrnul v The New York Times takto: „Než šel Wej před soud v roce 1979, oholily mu úřady hlavu - tehdy neklamná známka toho, že byl shledán vinným, ještě než proces vůbec začal. I když jeho nynější usvědčení ze vzpoury představovalo úplně stejný monstrproces, nechali mu tentokrát alespoň vlasy na hlavě.“

Wej: první se ozval nahlas

Wej Ťing-šeng vešel do povědomí…