Cesty pana Praga

Když byl Vlastimil Třešňák v roce 1979 donucen státní bezpečností opustit jakožto režimu nepohodlná osoba Československo, přibyl k řadě romantických rysů jeho osobnosti ještě úděl vyhnance. Dítě ze začouzeného Karlína, později písničkář, spisovatel, malíř, disident, fotograf, herec a pomocný dělník měl ke svému devateru řemesel připojit ještě zkušenost novodobého nomáda. Během let mu vyšly v exilových nakladatelstvích dvě gramofonová alba a pět knížek.Po listopadu 1989 do vlasti nijak nespěchal, rozhodl se ji navštívit až půl roku po pádu komunismu. V následujícím čase napsal o tomto období literární svědectví, krásnou knihu o životě mimo domov, možnosti a nemožnosti návratu a o klíčích: od bytů, trabantů, které zbyly v pražských ulicích po exodu občanů NDR za zeď západoněmeckého velvyslanectví i o těch, které zacinkaly poslední zvonění starému režimu. Kniha se jmenuje Klíč je pod rohožkou a jejím hlavním hrdinou je pan Prag: ztracený syn Třešňákem kdysi opěvované i proklínané Madam Prahy.

„Kdo je kdo?“

Mezi zásadní ediční počiny nakladatelství TORST, kde Třešňákova kniha vyšla, patří deníky a autobiografie významných osobností české i světové literatury; „Klíč“ se zdá být na první pohled součástí této řady. Zdání ovšem klame. Třešňák nenapsal jen svůj zbeletrizovaný životopis, ale spíše, nebo především román. Na pěti stech stranách je v něm rozvíjen relativně ucelený příběh, proplétající se sítí různých variant opakujících se motivů až ke svému…