Neurotické řešení

Česko-německé kontakty ohledně chystané společné deklarace jsou u nás provázeny politickou neurózou, která se stále prohlubuje. Sama věc, o niž jde, tak ztrácí postupně jasné obrysy. Přitom základní myšlenka - prohlášení, které učiní politickou tečku za minulostí tím, že se obě strany zaváží nezabývat se již v budoucnosti jejími právními a politickými aspekty - by vlastně na české straně měla uspokojit i ty největší protiněmecky naladěné radikály.

Něco za něco

Pro německé signatáře bude prohlášení znamenat to, že se parlament a vláda SRN do budoucna vzdají další podpory pro právní nároky a požadavky sudetských Němců. Samozřejmě i českou stranu prohlášení zaváže, že nebude vznášet na SRN právní nároky či politické požadavky související s minulostí. To má ale jeden háček. V současné době existuje takový požadavek vlastně jenom jeden (odhlédneme-li od pohledávek nebožky ČSFR vůči nebožce NDR): odškodnění českých obětí nacismu. Tohoto požadavku se ovšem česká strana z politických důvodů dost dobře vzdát nemůže, a upřímně řečeno nejsou pro takovou rezignaci ani žádné věcné důvody. Musí být tedy splněn předem. Stručně řečeno: od společné deklarace si česká strana slibuje odškodnění obětí nacismu a konec německé podpory pro sudetské Němce. Ti by se do budoucna sice svých nároků a požadavků nejspíš nevzdali, ale české politiky by z nich už nemusela bolet hlava.Důvodem, proč si Praha jako partnera vybrala německou vládu a parlament, je oficiálně skutečnost…