Optimismus na slovenský způsob

Druhý rok samostatnosti neskončil pro Slovensko zrovna nejhorší bilancí. Vyslovit toto tvrzení je možné díky ekonomickým výsledkům země. Vývoj v této oblasti totiž do značné míry zpochybnil analýzy i renomovaných ekonomů. Ti bez rozdílu, zda se hlásí k pravici či levici, věštili Slovensku v roce 1994 další propad nebo přinejlepším stagnaci.

Čísla ukazují na vzestup

Základní makroekonomické údaje však ukazují něco úplně jiného. Překvapil především růst HDP o plné 4 % (za první tři kvartály) neboť uvažovaný nulový růst v návrhu rozpočtu na rok 1994 byl všemi experty pokládán za fikci. (Pochopitelně s výjimkou předkladatelů, kteří nulu v kolonce HDP museli „vyrobit“, protože by jim jinak vyskočil deficit nad meze doporučované Mezinárodním měnovým fondem.) Konečný reálný schodek rozpočtu sice překročí plánovaných 14 miliard, ale vzhledem k tomu, že nedosáhne více než 20 miliard, lze i zde hovořit o úspěchu. I další rozhodující čísla jsou víceméně povzbudivá: nezaměstnanost se oproti předchozímu roku nezvýšila a míra inflace (cca 10 %) je vedle ČR jednou z nejnižších v postkomunistických zemích.Rok 1994 byl také rokem obratu v zahraničním obchodě. Slovensko má aktivní bilanci s většinou svých partnerů, což se projevilo v prudkém nárůstu devizových rezerv (jejich zásoba stoupla přibližně dvaapůlkrát). Zásluhu na tom má i otočení salda clearingového zúčtování, na kterém český partner v prosinci už pošesté za sebou překročil mezní úvěr 130 miliónů ECU…