Co s federální Belgií
Belgie prožila v devadesátých letech dvoje parlamentní volby. Ty první, v roce 1991, proběhly ve znamení zisků pro extrémní pravici a ekologisty. V těch letošních, předminulou neděli, se hlasy voličů překvapivě pohnuly opačným směrem.
Belgie prožila v devadesátých letech dvoje parlamentní volby. Ty první, v roce 1991, proběhly ve znamení zisků pro extrémní pravici a ekologisty. V těch letošních, předminulou neděli, se hlasy voličů překvapivě pohnuly opačným směrem. Koalice levého středu, kterou tvoří vlámští a valonští socialisté a vlámští a valonští křesťanští demokraté, se udržela a místy i mírně posílila. To vše navzdory korupčním aférám, které již řadu měsíců otřásají Belgií. (O nejvýznamnějším skandálu, který zasáhl obě socialistické strany, aféře Agusta, podrobně v minulém Respektu.)
Poslední Belgičan
Belgickou politiku ovládají dvě velká témata: státoprávní uspořádání a nerentabilní welfare state - sociální, přesněji řečeno zaopatřovací stát. Letošní volby se poprvé uskutečnily v rámci federace, vytvořené v roce 1993 přijetím nové ústavy: vyžádaly si ji národnostní a jazykové třenice mezi Vlámy a Valony. Od té doby postupně jeden po druhém mizí symboly belgické identity. „Poslední Belgičan“, král Baudouin I., zemřel na selhání srdeční činnosti pouhé dva týdny po přijetí federální ústavy. Počátkem letošního roku bylo rozděleno na vlámskou a valonskou část i Brabantsko - poslední dosud dvojjazyčná belgická provincie.Belgický federativní systém (podrobně v Respektu 9/95) je nesmírně složitou a těžkopádnou strukturou, což se projevilo i ve zdlouhavém sčítání odevzdaných hlasů. Významná část Vlámů i Valonů stejně považuje federaci jen za přechodné řešení. V kompetenci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu