Ve svatyni neutrality
Události, které se táhnou příliš dlouho, nutně začnou nudit. Zvláště to platí o tragédii na Balkáně: letošek bude už pátým válečným rokem a po takové době se jen málokdo ubrání přesycenosti z opakujících se zpráv a záběrů.
Události, které se táhnou příliš dlouho, nutně začnou nudit. Zvláště to platí o tragédii na Balkáně: letošek bude už pátým válečným rokem a po takové době se jen málokdo ubrání přesycenosti z opakujících se zpráv a záběrů. Pravdou s poněkud cynickou příchutí ovšem je, že na bosenských frontách se skutečně neděje nic převratného. Poohlédneme-li se za uplynulým rokem, shledáme, že letošní resumé se liší od loňského jen v detailech.
Rok 1994 - bez velkých změn
Novinkou roku 1994 bylo především ukončení bojů mezi Muslimy a Chorvaty a jejich následné spojení ve společné federaci. Té by podle plánu kontaktní skupiny pro Bosnu (další novinka roku 1994) mělo připadnout 51 % území Bosny a Hercegoviny. Srbové na sklonku léta tento plán odmítli a kontaktní skupina - USA, Rusko, Německo, Velká Británie a Francie - dodnes nesplnila svůj slib: v případě srbského odmítnutí mělo být zrušeno embargo na dovoz zbraní pro bosenské Muslimy. Stal se vlastně pravý opak. Miloševič využil příležitosti, verbálně odsoudil zatvrzelost svých kumpánů v Bosně a navíc vyhlásil blokádu, která je měla „přivést k rozumu“. Světové společenství Miloševičovi pohotově uvěřilo a místo zrušení embarga na dovoz zbraní pro Muslimy zmírnilo sankce proti srbsko-černohorské Jugoslávii. Dnes je jasné, že blokáda byla jen divadlem, ale o návratu sankcí k jejich původní, tvrdší podobě nikdo ani neuvažuje.
Další změnou roku 1994 je fakt, že Srbové přestali dennodenně bombardovat Sarajevo.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu