Losangeleský smog v polích a lesích Evropy
Zatímco ve stratosféře ozónu znepokojivě ubývá, těsně nad zemským povrchem je tomu naopak. Tento jev je přinejmenším stejně vážný.
Letní pohroma postihla letos lidi v Německu dřív než kdykoli předtím. Děti se vracely domů ze hřišť se zarudlýma očima a posmrkávaly, při ranním joggingu leckterý běžec nemohl popadnout dech. Lesní dělníci si stěžovali na dušnost, lidí se srdečními potížemi se zmocňovala úzkost. Praktičtí lékaři především v jihoněmeckých oblastech měli přeplněné ordinace.Tak líčí týdeník Der Spiegel první horké dny na konci letošního jara. Příčinou zdravotních obtíží bylo zvýšené množství ozónu ve vzduchu.
Ozón vysoko a nízko
Při zmínce o ozónu pomyslíme nejspíš na jeho vrstvu ve stratosféře, trvale slábnoucí vlivem freonů. Existuje ale ještě jeden ekologický problém spojený s tímto plynem: v přízemní vrstvě atmosféry je ozón hlavní součástí smogu, který vzniká při vysokých letních teplotách a působí škodlivě na lidi, rostliny i věci.V přírodě vzniká ozón při bouřce: Mohutná energie blesku štěpí kyslíkové molekuly vzduchu (O2) na jednotlivé atomy. Ty se znovu spojují se součástmi okolního vzduchu, a tak se vytváří trojatomové molekuly kyslíku, ozón (O3). Látka se velmi snadno slučuje, její přebývající kyslíkový atom má snahu dál reagovat, a chová se tedy vůči okolí agresívně.Ve výšce 30 až 50 kilometrů nad zemí se ozón tvoří stejnou reakcí jako při bouřce, a to díky mimořádné energii…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
