Ingolstadt je daleko

Ingolstadt je daleko

Ještě čtyři roky budeme zcela závislí na Rusku

O alternativním přívodu ropy z Ingolstadtu jednal bývalý premiér Petr Pithart v Německu už v roce 1990. Technické podrobnosti se ale začaly připravovat až po nezdařeném puči v Sovětském svazu na podzim 1991. Podle původních plánů se mělo začít stavět už v roce 1992 a o dva roky později měl být ropovod hotov. Česká vláda ale definitivně stavbu schválila až v únoru 1992 a její dokončení se tak odsunulo na rok 1995. A dnes se zdá, že i toto datum je nereálné.Podle odborníků stačí zásoby nafty a benzínu v České republice pouze na několik dnů. Po dostavbě zásobníků v Nelahozevsi bude možné zvýšit tzv. státní strategickou zásobu na měsíc. Západoevropský průměr je přitom zhruba třikrát větší. Česká republika je navíc závislá výhradně na dodávkách ropy z Ruska. Další ropovod - Adria - který vede přes území bývalé Jugoslávie, je dnes mimo provoz. Vzhledem k politické situaci na východ od české hranice je to neúnosné riziko. V případě výpadku ruské ropy se totiž můžeme ocitnout tváří tvář průmyslovému a civilizačnímu krachu obrovských rozměrů.

Dva projekty

Na podzim 1991 byl ve hře kromě ropovodu z Ingolstadtu ještě jeden projekt: tzv. severní cesta, kterou Pithartově vládě navrhl bývalý kuvajtský ministr financí, šejk Ali Khalifah Al-Sabah. Jeho nabídka zpracovaná britskou firmou Penspen počítala s výstavbou ropovodu z německé Leuny do Litvínova. Potrubí mělo vést několik metrů…