Gabčíkovo: tvrdá lekce

Gabčíkovo: tvrdá lekce

Vláda stále chápe ekologii jen jako problém komunální

Cílem stavby „soustavy vodních děl“ na jižním Slovensku, ke kterému se upnula mysl kteréhosi mocného komunistického plánovače, bylo zabít jednou ranou hned čtyři mouchy: měla se získat špičková elektřina, ochránit rozsáhlé území před záplavami, zlepšit plavební poměry na Dunaji a postavit slovenský pomník vítěznému socialismu.Námitky odpůrců stavby se samozřejmě nebraly na vědomí. Ostatně kdo jiný mohl něco namítat než nepřátelé režimu? A betonová lobby se prosadila proti zdravému rozumu, námitkám ekologů a příkrému odporu Maďarska. Prosadila megalomanské monstrum, jehož absurdnost je stále větší také díky tomu, že pro odpor Budapešti není možné zdaleka dosáhnout vytčených cílů. Výsledkem stavby bude, stručně řečeno, velice málo elektřiny, ale zato velký kopec ekologických a jiných problémů. Podaří-li se rozumně překonat současnou mezinárodní krizi - zbude minimálně velká mezinárodní ostuda. Zviditelňování Slovenska se dokonale povedlo a poslední týdny Československa budou navždy poznamenány událostí velmi nešťastnou.

Katastrofa a vina

Není pochyb o tom, že Gabčíkovo znamená katastrofu, a to po mnoha stránkách. Zbývá však otázka: Jak to, že se po listopadu 1989 nepodařilo proti tomu něco udělat. Jak to, že jsme nezastavili proud miliard do stavby od začátku kontroverzní.Všechny slovenské vlády stavbu podporovaly s rostoucím důrazem na její specifický význam pro…