Někde jsme se už museli vidět
K novému filmu Juraje Jakubiska
Nejnovější film Juraje Jakubiska Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý přijala naše kritika s opatrnými rozpaky, které jsou pohodlným výsledkem minimální myšlenkové námahy. Píše se převážně o politických aspektech díla a jeho vzniku s náznaky, že jako umění už to není, co bývalo. Mám za to, že je tomu právě naopak: Jakubiskova autenticita se vrací.
Hledání smyslu jedinečných osudů
Vstup J.Jakubiska do filmu byl triumfální. Po velmi úspěšném debutu, autobiografických Kristových letách, následoval v roce 1969 další autorský film Zbehovia a pútnici, složený ze tří povídek. Jakubisko byl spoluautorem scénáře (s Karolem Sidonem), kameramanem a režisérem. Zejména úvodní povídka Zbehovia (bohužel těžko dostupná, negativ se v sedmdesátých letech ztratil a existuje jediná archívní kopie), sled apokalyptických obrazů z první světové války a současně drasticky věrný imaginární portrét krvežíznivého genia loci slovenského východu, kde, řečeno slovy ruského strukturalisty Viktora Šklovského „krev se rýmuje na zpěv“, je vrcholem jeho tvorby a zároveň skvostem světové kinematografie, který lety neztrácí nic na velikosti, jakkoli širšímu publiku utajené. V apokalyptickém okamžiku konce dějin, který tu tvůrce zobrazil, „jsme bohům to, co dětem mouchy, vraždí nás pro svou kratochvíli“ (Shakespeare).Jakubisko se v dalším vývoji také zcela konsekventně jakékoli dějinnosti vzdal. V tom…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu