Pro vlast připraven

Pro vlast připraven

Bojovníci za velké Chorvatsko

Nedávno proběhly chorvatským tiskem jako malá senzace zprávy o přestřelkách, k nimž došlo v několika bosenských lokalitách mezi jednotkami HVO a HOS, tedy mezi Chorvaty navzájem. Ukazuje se, že autocenzura se přestává uplatňovat i v případech, které byly dosud tabu, protože by mohly „nahrávat nepříteli“. Zmíněné incidenty nemají samy o sobě přílišný význam a bylo by určitě chybou považovat je za předzvěst něčeho většího. Už dříve byly zaznamenány přestřelky mezi chorvatskými a muslimskými oddíly, aniž to mělo vliv na celkovou situaci, a ke konfliktům mezi různými formacemi dochází i na srbské straně. U popsaných případů je však podstatné, že jejich exponenty byly právě jednotky Chorvatských obranných sil (HOS), které od svého vzniku na podzim 1991 zosobňovaly rozpory panující v chorvatských ozbrojených silách.

Nacionalismus z deziluze

Vznik HOS v sobě zrcadlil kocovinu plynoucí z tehdejší situace: na jedné straně zdánlivě beznadějné vyhlídky do budoucna, podtržené pádem Vukovaru, na druhé straně bezkoncepčnost, s níž chorvatská vláda vedla válku a která vysvítala zvláště ve srovnání s masou útočící jugoslávské armády. Zřetelně se také projevily nedostatky živelného ustavení Národní gardy. Do jejích řad se dostalo mnoho těch, kteří chtěli uniformu hlavně kvůli obdivným pohledům děvčat, i takových, kteří neměli zrovna čistý trestní rejstřík, a zároveň mnoho velitelů - bývalých profesorů,…