Stále o krok zpět

Stále o krok zpět

Československý postoj vůči Srbsku

Rada bezpečnosti OSN v sobotu odhlasovala přísné sankce proti Jugoslávské svazové republice, tedy proti Srbsku a Černé Hoře. Svůj hlas pro tvrdou variantu nakonec připojilo i Rusko, které si do poslední chvíle nechávalo otevřená zadní vrátka, zdržely se pouze Čína a Zimbabwe. Sankce zahrnují úplný zákaz dovozu ropy, přerušení leteckého spojení, zákaz obchodu, zmrazení srbských a černohorských vkladů a podstatnou redukci diplomatického zastoupení; netýkají se dodávek potravin a léků. Sobotní rezoluce přesto zůstává kompromisem. Nepodařilo se prosadit požadavek USA, Německa a některých islámských zemí, aby „třetí Jugoslávie“ musela znovu zažádat o členství v OSN.Podobně jako na počátku krize v Perském zálivu se i nyní světové společenství shodlo, že jiné řešení než úplná izolace útočníka nepovede k záchraně toho, co ještě zachránit lze. Je tu však několik zásadních rozdílů: sobotní rozhodnutí padlo s prodlením dvanácti měsíců, není doprovázeno legitimací na vojenskou intervenci a světová jednota není tak „nerozborná“, jak se zdála být v srpnu 1990. Odlišný je i postoj Československa. Od aktivní účasti v protisaddámovské koalici jsme se dostali do pozice podobné té, kterou před dvěma lety zaujal Gorbačovův Sovětský svaz: nepodporovat ani útočníka, ani razantní postup proti němu. Dokládá to i čtvrteční (den poté, co se velvyslanci ES v Bruselu dohodli na obchodním embargu proti „třetí Jugoslávii“)…