Ve znamení puče
Ne, nejde o srpnový pokus, jehož porážka byla charakterizována jako vítězství demokratických sil a otevření cesty ke skutečné demokracii. Jde o puč, který podle jistých prognóz může přijít na počátku příštího roku, o převrat, který již nebude fraškou.
Ne, nejde o srpnový pokus, jehož porážka byla charakterizována jako vítězství demokratických sil a otevření cesty ke skutečné demokracii. Jde o puč, který podle jistých prognóz může přijít na počátku příštího roku, o převrat, který již nebude fraškou. Podnět k této úvaze poskytují některé analýzy rozhlasové stanice Svoboda (Michail Gurtovoj), Moskevských novostí (Jevgenija Albacová) a materiály shromážděné Východoevropskou informační agenturou (VIA). \„Podivnost\“ srpnového dramatu a následující události totiž naznačují, že hra není dosud u konce.
Prezidentova vina?
Až příliš často omílané úvahy o tom, že významným, ne-li hlavním aktérem puče byl svazový prezident Gorbačov, již samy o sobě naznačují, že cestu k pravdě je třeba hledat jinde. Gorbačov je ovšem \„vinen\“ nepopiratelnými skutečnostmi: vyšel z aparátu KSSS a nikdy nepřestal být jeho součástí, zůstává věrný socialistické volbě, nedokázal včas odlišit spojence od protivníků a přetaktizoval se.Někdejší likvidátor uzbecké mafie Gdljan dnes hovoří o prezidentově (oficiálně popírané) spoluzodpovědnosti za finanční machinace KSSS. Ta by však plynula z Gorbačovovy stranické funkce a v žádném případě by nemohla být důkazem jeho přímé účasti na puči. Mohl o něm či o jeho přípravě vědět, sotva ho však mohl sám iniciovat. Především proto, že samotný puč byl jednoznačným důkazem jeho slabosti. Svoji nečekaně nabytou popularitu beztak záhy promrhal a v následném zápolení s Jelcinem si nevedl zrovna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu