Systematická kulturocida
Poslední události v Chorvatsku definitivně pohřbily naděje, že srbský postup nevybočí ze zásady šetření kulturních památek, kterou stanovila Haagská konvence o ochraně kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu.
Poslední události v Chorvatsku definitivně pohřbily naděje, že srbský postup nevybočí ze zásady šetření kulturních památek, kterou stanovila Haagská konvence o ochraně kulturních památek v případě ozbrojeného konfliktu: \„Členové konvence musejí zabránit jakémukoliv rozkrádání, drancování a nelegálnímu přivlastnění kulturních statků, jakož i veškerým aktům vandalismu, popřípadě je zastavit a znemožnit.\“ Jugoslávie tuto konvenci ratifikovala roku 1956.
Světová historie zaznamenala asi patnáct tisíc válek. Pravidla stanovená Haagskou konvencí většinou platila jako nepsaná, a tak v mnohých oblastech zachvácených válkou zůstala zachována kulturní identita. Také Dubrovníku, perle středoevropské kultury, se vyhnuli jak Turci a Napoleon, tak i Němci za druhé světové války. Dnes je Dubrovník zachvácen plameny, obklíčen a již několik týdnů bez elektřiny, vody, telefonického spojení a dodávek potravin. Granáty z torpédoborců jugoslávské armády dopadají i na starobylý Stradun, dubrovnické Staroměstské náměstí.Předpokládalo se, že apely řady evropských kulturních sdružení a zoufalé prosby obyvatel města, které je pod zvláštní ochranou UNESCA, přimějí světové organizace i samotné UNESCO k činu. Toto očekávání bylo marné. Uražený palec na noze Michelangelova Davida pohnul světovým kulturním svědomím více než mračna, která se stahují nad klenotem evropské architektury.
Nejde jen o Dubrovník. Podle dostupných informací se v Chorvatsku přeměnilo ve spáleniště 114 kostelů,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu