Právo na vzpomínky

Právo na vzpomínky

Požadavky Sudetoněmeckého landsmanšaftu nejsou proveditelné

Německé vládě není co závidět. Dobře ví - a její liberální ministr zahraničních věcí to neopomíná stále připomínat -, že pokud by se Bonn pokusil začlenit požadavky sudetských Němců do smlouvy o vzájemném přátelství s ČSFR, nevyvolalo by to protipožadavky pouze v Praze. Na Německo by se přivalila vlna pohledávek z poloviny světa, ze všech zemí, které trpěly válkou rozpoutanou nacistickým režimem. Tyto účty tedy nelze znovu otevřít už z finančních důvodů - nemluvě o pochybnostech ohledně politického kursu nového Německa, které by takové rozhodnutí vyvolalo v zahraničí. Už kvůli tomu nebudou požadavky sudetských Němců zahrnuty do československo-německé smlouvy.Na druhé straně kabinetního stolu však sedí politická strana, která udržuje s vyhnanci úzké styky a s jejich hlasy počítá pro volby. Proto, částečně z přesvědčení a částečně z vypočítavosti, se stala bavorská Křesťansko-sociální strana (CSU) v bonnské vládě zástupcem a mluvčím Sudetoněmeckého krajanského spolku. Jde jí o pravé křídlo politického spektra ve Spolkové republice, kde se vždy etablovaly malé strany, jako například nedávno nikoli zrovna neúspěšní republikáni. Konflikt s organizovanými sudetskými Němci ohrožuje, strategicky řečeno, vládní schopnost unie. Proto musí Bonn brát ohledy na jejich přání.

Vnitropolitická hra Bonnu

To, co by se nepochybně mělo učinit, nikdo nechce: totiž nechat…