Studená amnestie pro válečné zločince

Když počátkem letošního března vypátral Simon Wiesenthal totožnost a místo pobytu Mikuláše Polhory, bývalého velitele koncentračního tábora v Novákách, zločinec se vyděsil a uzavřel se před světem. Není divu: je totiž bez státní příslušnosti a mohl by být souzen jak v Rakousku, tak v Československu. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že Polhorovy obavy byly poněkud přehnané. Naplňují se tak slova Simona Wiesenthala, který konstatoval, že od roku 1975 (poslední proces s nacistickým zločincem v Rakousku) žijeme v době „studené amnestie pro válečné zločince“.Rakouské úřady postupují liknavě. Podle innsbruckého prokurátora Othmara Krüpla nemusí být každý velitel koncentračního tábora válečným zločincem. K tomu dodává jeho kolega Rudolf Koll, že „je nutné prověřit, do jaké míry jsme vůbec kompetentní. Dosud nevíme vůbec nic.“ Pro příslušnou prokuraturu jsou prý nezbytné „konkrétní důkazy“ (rakouský Profil).Československá strana případ sice nebagatelizuje podobnými výroky, ale pro jeho rozpletení dosud nepodnikla aktivní kroky. Z dotazů na všech třech generálních prokuraturách, obou ministerstvech spravedlnosti a bratislavském městském soudu o stíhání Mikuláše Polhory nevzešla jediná konkrétní informace. Naše publicistika se opírá především o rakouské zdroje informací, ale veškeré články (Signál, Svobodné slovo a Lidové noviny) zůstaly zatím bez efektu: podle červencového sdělení rakouského ministerstva spravedlnosti československé úřady dosud o Polhorovo vydání nepožádaly.

…