Paperback = papírové zázemí

Knihtisk vyrval slovo Boží z rukou kléru, překlady Písma do národních jazyků znamenaly zásadní přelom ve vzdělanosti. Podobný skok přinesly i paperbacky. Nebýt jich, sotva by se mohly genetika, psychoanalýza nebo existencialismus stát tématem konverzace v kavárnách, menzách nebo na plošinách tramvají.

Bude to skoro čtyřicet let, co jsem záviděl zemím, které mají paperbacky. Celou tu dobu jsem proklínal naši ješitnou knižní kulturu, která hrdě odolávala tomuto svodu. Ve skutečnosti bránila otevření dveří vzdělanosti dokořán.

Tento vzdor nabýval přímo fyzické podoby. Světová četba se v kapse ohnula pro svou šířku, edice Kapka nebo Malá moderní encyklopedie pro svou výšku. Knihy přece nejsou do kapsy, naše knihy sklízejí uznání po celém světě. A proto i nadále: svazečky bezejmenné edice světové prózy v Odeonu byly příliš široké, Nové obzory vědy z nakladatelství Academia příliš vysoké, edice Ypsilon z Mladé fronty přerostla oběma směry… Konečně slušný formát edice Váhy zahynul na zákaz edice jako celku.

Především díky paperbackům patří ke kulturnímu minimu západního člověka umět myslet s historickou perspektivou, se smyslem pro sociologické zákonitosti a s vnímavostí pro ekologický kontext. Paperbacky nejsou brožurky, paperbacky jsou systém. Umožňují plnit dva na pohled jednoduché, na realizaci nebetyčné úkoly:

1. mít trvale a za obecně dostupné ceny na trhu většinu klasických děl beletrie, filozofie a společenských věd a klasické esejistické práce z…