Jugoslávie

Navzdory téměř pravidelným přestřelkám a výbuchům nespokojenosti se zdá, že kolotoč jugoslávských událostí běží jaksi naprázdno. Jugoslávské deníky nevěnují tankům na ulicích a teroristickým akcím více místa než větším dopravním nehodám. I postup fotbalového klubu Czrvena zvezda Bělehrad do finále Poháru evropských mistrů byl ve sdělovacích prostředcích komentován mnohem vášnivěji než kupříkladu rozkrádání majetku chorvatských firem na území Srbska.

Zdá se však, že tento klid před bouřkou je bouřka samotná. O Jugoslávii se rozhoduje právě nyní a mrtvý bod, v němž se toto rozhodování ocitlo, je jen vnějším úkazem studené války, kterou Jugoslávie prožívá a kterou sem tam prolomí ohňostroj většího rozsahu.

Takovým ohňostrojem byla i akce jugoslávské armády v neděli 28.dubna. V ten den v jednu hodinu odpoledne obklíčila armáda tanky a obrněnými transportéry chorvatskou vesnici Kijevo na území tzv. Kninské krajiny, jak tuto část Chorvatské republiky nazývají její srbští obyvatelé. Armádní velitelé požadovali, aby chorvatští policisté ihned, doslova v pěti minutách, opustili nedávno zřízenou policejní stanici v této vesnici. Policie však dostala příkaz bránit se do poslední kapky krve. Pětiminutové ultimatum bylo prodlouženo na jednu hodinu, pak na dvě. Nakonec část policistů přece jen odešla.

Velmi pravděpodobné je, že i k této akci došlo z podnětu dr.Borisava Joviče, předsedy jugoslávského prezídia. Právě na něj se armádní velitelé tohoto nejvyššího…