Nejenom výročí Černobylu

Mlčení o neštěstí v Černobylu, které před pěti lety sovětské vedení málem navždy připravilo o nesměle se rodící důvěru okolního světa, poznamenává svými recidivami i dnešek. Ani dnes není zcela jasno v přesném vyčíslení škod, způsobených touto nesporně planetární katastrofou. Ve finanční hodnotě činí škody 170–215 miliard rublů. Tato částka však nevyjadřuje ztráty sousedních států, které byly nuceny na radioaktivní spad na svých teritoriích reagovat jinak než nepříjemně známým tvrzením, že vlastně o nic nejde.

Sarkofág

Nejobtížněji se k veřejnosti, sovětské i světové, dostávají informace o počtu obětí. Na nedávné tiskové konferenci například prohlásil ministr zdravotnictví Ukrajinské SSR Jurij Skeženko, že dodnes zemřelo 600 likvidátorů havárie, kteří v osudných dnech dubna a května 1986 vstupovali do zamořeného prostoru a později budovali sarkofág, který měl zamezit dalšímu šíření zkázy. Již před dvěma měsíci se však v sovětském tisku objevily zprávy o tom, že Černobyl si vyžádal 7.000 obětí na životech. Mezi lidmi se rovněž vytrvale šíří zprávy o tom, že sarkofág není bezpečným řešením a že by se tragédie mohla po pěti či sedmi letech opakovat. Tam, kde chybí informace, vzniká živná půda pro mýty a dohady. Nelze se proto divit, že ještě před dvěma třemi roky hovořili šokovaní obyvatelé „říše vítězného ateismu“ o Zjevení sv.Jana a v hrůze si uvědomovali, že černobýl znamená pelyněk, tedy jméno hvězdy, jež dopadla na Zemi a vyvolala zánik živého.
…